Jak mít bezpečnou domácí laboratoř?

I když je biohacking jedno velké dobrodružství a může vypadat že je bez pravidel, opak je pravdou. Sice se laboratořemi biohackerů stávají garáže a sklepy, pořád ale je nutné dodržovat správné laboratorní postupy. Tak jako i profesionální laboratoře mají svá pravidla, i my si musíme vytvořit "provozní řád" pro náš biolab.

Je nutné si uvědomit, i když si jen "hrajeme", používáme chemikálie nebo pěstujeme bakterie a plísně. A i když se jedná o "nízkorizikový materiál" (např. když si necháme vyrůst plíseň z kousku hermelínu), musíme dodržovat určité, desítkami let ověřené postupy.

Jaké ochranné pomůcky potřebuji do své DIY biohackingové laborky?

• rukavice
• ochranné brýle
• respirátor nebo roušku

Rukavice

Základem je mít vždy při práci nasazené nitrilové či gumové rukavice. Brání kůži rukou proti kontamianci mikroorganismy se kterými pracujeme nebo před kontaminací bakteriemi z naší přirozené mikroflóry do vzorku. Stejně pokud například grindeři implantují do svých těl různá zařízení, rukavice jsou ochrana před zavlečením spolu s implantátem do těla i infekce. A v neposlední řadě nás rukavice chrání při potřísnení chemickými látkami.

Ochranné brýle

Pokud pracujeme s chemickými látkami, je vhodné používat i pracovní brýle, pro případ vystříknutí chemikálie; a to i tehdy, když pracujeme s "neškodnými" chemikáliemi jako např rozpuštený agar.

Respirátor nebo rouška

Další vhodnou pomůckou je rouška nebo lépe respirátor, a to z několika důvodů. Hlavním důvodem je, že biohackerské laboratoře často nemají laminární box nebo chemickou digestoř. I když pracuji s bakteriemi a plísněmi, které se běžne vyskytují ve vzduchu nebo na kůži, není vhodné je vdechovat ve zvýšené koncentraci; zároveň ochrana dýchacích cest zabrání i kontaminaci vzorků námi vydechovanými mikroorganismy (např. bakterie normálně žijících v našich ústech). Často také biohackeři v laboratořích pracují s organickými rozpouštědly (aceton, ethylacetát), a tak je důležité minimalizovat vdechování těchto par.

Jak se chovat v každé (i domácí) laboratoři

• všechny potřebné pomůcky si připravíme předem, abychom zabránili zbytečnému chaosu při práci
• pracujeme promyšleně a pozorně, zbytečné či zbrklé pohyby mohou vést např. k vylití chemikálie z nádoby
• pokud máme dlouhé vlasy, je vhodné je mít v culíku, stějně tak nevhodné jsou visící náušnice či podobně visící piercingy v obličeji
• stejně tak jako v profesionální laboratoři, i v naší garážové laborce pracujeme bez prstenů nebo náramků, neboť mohou protrhnout rukavici nebo se zachytit a převrhnout nádobu s chemikáliemi nebo zapálený kahan
• při práci s otevřeným ohněm (kahan) ho necháme hořet jen po nezbytně nutnou dobu a nenecháváme otevřený ohěň bez dozoru
• jíst a pít v naší laborce nemůžeme - máme přece nasazené ochranné pomůcky; navíc si nechceme jídlo potřsnit chemikáliemi chemikáliemi nebo bakteriální kulturou
• po ukončení práce a sundání rukavic si umyjeme ruce teplo vodou a mýdlem, případně si poté ruce vydesinfikueme desinfekcí na ruce
• pokud používáme jako náhradu laboratorního vybavení kuhyňské náčinní (např. kuchyňské váhy, tlakový hrnec místo autoklávu nebo např lžičky či misky), poutíváme toto náčinní pouze ve svě laboratoři, a nikdy už ho nepoužijeme k příípavě jídla

Jak záchazet s chemikáliemi?

• veškeré chemikálie máme v originálních nádobách, nebo v nádobech bezpečně označených, pokud nalezneme neoznačenou nádobu s látkou, vyhodíme ji.
• vždy máme otevřenou pouze jednu nádobu s chemikálií, a to pouize po dobu odlití či navážení
• víčka od nádob s chemikáliemi držíme v ruce, a po použití nádobu ihned uzavřeme
• nádoby uchováváme v bezpečných, pevně uzavřených nádobách; pokud máme děti nebo domácí zvířata, tak mimo jejich dosah (a to i tehdy, pokud do naši laboratorní místnosti běžně nechodí)

Co udělat s odpadem?

Pokud máme biologický odpad (např. zbytky bakteriálních kultur nebo kultivační půdy s narostlými koloniemi), musíme je před vyhozením do odpadu usmrtit. To uděláme buď v autoklávu (nebo jeho v biohackerských laboratořích oblíbené náhradě autoklávu), případně naložením do nádoby s peroxidem vodíku nebo např. 70% isopropylalholome nejméně na 30 minut.

Poté tento odpad ihned neprodyšně uzavřeme v alespoň dvou pevných obalech a následně je vyhodíme do odpadu.

Co dělat v případě nehody při experimentech?

• přivolat pomoc, například jiného člena domácnosti, v případě vážného urazu záchranou službu (telefon 155); v případě uníku chemických kapalin (např vylití větší nádoby s kyselinou nebo prchavým rozpuštědlem) hasiče /telefon 150ˇ
• v případě potřísnění chemickou látkou postižené místo důkladně oplachujeme (alespoň 5 minut) vlažnou tekoucí vodou
• v případě vyhledání odborné pomoci je důležité vzít s sebou tzv. bezpečností list chemikálie
• v případě poranění o ostrý pŕedmět kontaminovaný např. bakteriální kulturou necháme poraněné místo minutu krvácet, a následně provedeme důkladnou desinfekci rány a místo sterilně kryjeme náplastí nebo obvazem

Toto téma je natolik obsáhlé, že se mu budu věnovat v některém z dalších článků.

Je důležité si uvědomit, že i když má biohackind a DIY laboratoř punkový nádech, pořád se jedná laboratoř se všemi riziky.